Historie lionského hnutí

Myšlenka Mezinárodního sdružení klubů Lions, se zrodila v hlavě chicagského obchodníka Melvina Jonese. Věřil, že klub místních obchodníků by mohl rozšířit pole svých zájmů z čistě profesionálních až ke zlepšení úrovně společnosti v jeho okolí a na celém světě. První organizační setkání se konalo 7. června 1917 v Chicagu, státě Illinois v USA. Jedním z bodů přijatých v prvotních letech klubu bylo, že členství v klubu nesmí žádného z členů obohatit, což žádá nesobeckost k jiným. Tato zásada se stala jednou z hlavních zásad hnutí. Již tři roky po svém založení se hnutí stalo mezinárodním, když vznikl v roce 1920 první klub v Kanadě.

Hlavní mezinárodní rozmach nastal v 50. a 60. letech minulého století, kdy byly zakládány kluby hlavně v Evropě, Asii a Africe. Lions club se také snaží zlepšit prostředí pro život, postavit domy pro tělesně postižené, podporovat vzdělávání lidí postižených cukrovkou, vést programy neslyšících a přes své nadace mírnit dopady různých katastrof po celém světě.

Lions Club International se rozrostl natolik, že dnes sdružuje přes 1,4 milionu členů a členek ve 44 600 klubech ve 190 zemích světa. Členství v hnutí Lions není jen pomáhání lidem, je to také vytváření přátelství a získávání cenných vůdčích dovedností.